Poslouchat stanici Vltava pro mě a pro mou ženu vždy bylo svátkem. Něčím podobným, jako když se člověk svátečně obleče a svátečně naladí a jde do divadla či na koncert. S tím rozdílem, že ten svátek za vámi přichází až domů. I s tím svátečním pocitem.
Moje žena žel v létě zemřela. A je to zase stanice Vltava, kdo mi pomáhá vyrovnat se se smutkem, aspoň trochu se utěšit. Vltava je vlastně pro nás dalším členem domácnosti. Moc bych si přál, aby zůstala, jakou je.
Miroslav Hudec
psycholog, publicista