Rostl a srostl, a možná i duchovně vzrostl s touto hlubokou, bohatě pestrou a barevnou stanicí, s širokým rozletem, po celá má léta.
Začal jsem od svých cca 17-18 roků a doprovází mě dosud, do mých 39 let. Pamatuji si, jak jsem si řídil budík na 23.00 hod. v noci, abych si pořizoval mixy (na MC) alternativních perel, či ještě na později na 2.00 ráno, na jazz, případně na 3.00, na etnický poklady. Ráno zas, když byl čas Jazz, literatury, čtení na pokračování, souzvuky a poezie o víkendech a tak dále. A hlavně Čajovny. Ach, krásné vzpomínky na pana Klusáka, Pavla.
Zkrátka, byla by věčná škoda, kdyby Vltava byla rozmělněna do huspeniny komerční tučnosti, podlévána octem k utišení "žízně"...
To by jen pak chyběla cibule, která vyvolá štiplavý pláč...
Aleš Krulich
invalidní důchodce